Stát je institucí disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony státu. Stát je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím) a státním územím. Svrchovaný stát není podřízen žádné jiné státní moci a to jak vnější, tak vnitřní. Stát zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát (byrokracii), soudy a bezpečnostní sbory (policii). Max Weberdefinuje „stát“ jako lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí. Pokud by neexistovalo násilí jako prostředek vynucování státního zájmu, tak by stát zanikl a místo něj by nastoupila anarchie. Kritéria státu jsou definována v Konvenci o právech a povinnostech států z Montevidea, která byla podepsána roku 1933. Podle této mezinárodní konvence je stát subjektem mezinárodního práva splňující tato kritéria stálé obyvatelstvo, vymezené státní území, státní moc vláda a státní aparát, schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy. Montevideo je oblastní Americká konvence, ale principy obsažené v tomto článku byly obecně uznány v mezinárodním právu. Je otázka, zde tato kritéria jsou dostatečná. Každopádně první tři z uvedených kritérií jsou všeobecně uznávána. Praktickou podmínkou (a v minulosti hlavní) pro existenci státu je samozřejmě jeho uznání ostatními státy.
Státní poznávací značka (SPZ; podle nového zákona také registrační značka, RZ) je jednoznačné písmeno-číselné označení motorového vozidla zaregistrovaného v určitém státu. Tabulka s tímto označením, nejčastěji ve formě bílé obdélníkové destičky s černými písmeny a čísly, je povinně umístěna na každém motorovém vozidle. V některých státech lze z některých druhů státních poznávacích značek vyčíst, v jaké oblasti státu je vozidlo registrováno. Jiné země volí odlišné přístupy, jak a zda vůbec má SPZ prozrazovat místo registrace. Např. v Itálii se od této praxe ustupuje údajně proto, že fotbalovým fanouškům z cizího města hrozilo poškození jejich vozidla domácími. Státní poznávací značky používají ke svému odlišení kromě čísel a písmen také různé barvy podkladu nebo znaků. Tak jsou v některých zemích rozlišena například vozidla diplomatických a konzulárních úředníků, cizích státních příslušníků, testovací nebo historická vozidla, vozidla z půjčoven nebo užitková vozidla.