Druhy státu lze rozlišit například podle těchto kritérií:
podle suverenity
svrchované státy
nesvrchované (závislé) státy
podle způsobu vlády (zdroje moci)
demokratické státy
diktatury
podle hlavy státu (státní formy)
monarchie
republika
podle uspořádání státu
unitární stát
federace
konfederace
podle idejí
národní – národ má výsadní postavení
občanský – občané státu mají stejná práva
Vznik státu
Dějiny zaznamenaly nejrůznější způsoby vzniku států působením vnitřních i vnějších sil. Existuje několik základních teorií, jak stát vznikl:
- nábožensko teleologická - stát existuje jako produkt boží vůle a dle jeho přikázání je každý povinen ho uznávat a podřizovat se mu. Toto učení patří k nejstarším.
- teorie moci - představuje si stát jako vládu silného nad slabým a současně prohlašuje tento stav za přirozený
- právní teorie - vidí stát jako právní výtvor
teorie patriarchální - vysvětluje vznik státu a rodiny jako přirozeně vzniklých forem společnosti
patrimoniální teorie - ukazuje vládní moc jako moc založenou na pozemkovém vlastnictví
smluvní teorie - dle níž je smlouva právním důvodem pro vznik státu
teorie právního státu - založená na odmítnutí dualismu státu a práva, resp. jejich ztotožnění
- teorie etická - usiluje o to, dokázat, že stát je mravně nutný
- teorie psychologická - lze sem zařadit všechny, kdo prohlašují stát za produkt ducha národa, výtvor přírody, dějinný akt, psychické vlastnosti či biopsychické instinkty a na tomto základě ho zdůvodňují.
Zvláštním případem jsou také personální unie a reálné unie. Personální unie je výraz pro dva či více formálně samostatné státy (monarchie), které jsou navzájem propojené osobou panovníka. Za vznikem většinou stojí nástupnický řád nebo se vytvoří jako náhodný politickoprávní proces. Podle mezinárodního práva jsou dva či více států personální unie úplně samostatnými subjekty. Personální unie nevlastní sama o sobě mezinárodněprávní subjektivitu, a tím se odlišuje od reálné unie. Termín „personální unie“ je až na několik výjimek užíván pouze u monarchií. V přeneseném smyslu může toto sousloví označovat skutečnost, kdy dvě firmy, dva úřady nebo dvě funkce jsou řízeny, resp. vykonávány tutéž osobou. V případě reálné unie se jedná o spojení či unie dvou a více států (suvereních), které mají společné některé státní instituce, ale nejsou přímo spojeny do jednoho celku či státu (jak je to u politické unie) a zachovávají si svá práva suverenních států. Reálná unie se vytvořila z personální unie a obvykle se týká pouze monarchií.